TIPY A VAROVÁNÍ NA LÉTO
To, že bychom neměli nechávat v létě psa zavřeného v autě ANI NA CHVÍLI, snad už ví každý zodpovědnější pejskař. Teplota v autě je vždy zhruba dvojnásobná než venku a během patnácti minut teplota může vyšplhat až na 80°C i více, psovi pak už je málokdy pomoci.
Jsou ale další věci, o kterých se ví už daleko méně, a přitom mohou vašemu psovi zásadně zpříjemnit horké dny nebo i zabránit ohrožení jeho života.
1. POZOR NA NESPRÁVNÉ OCHLAZOVÁNÍ VODOU
Pes se nepotí jako člověk a psi proto snášejí horko hůř než lidi. Jsou odkázáni na ochlazování dýcháním, případně naši pomoc. Ale pozor, aby dobře míněná pomoc psovi neublížila nebo ho dokonce nezabila!
Psovi se v horku působením tepla rozšiřují cévy na povrchu těla a aby srdce vyrovnalo tlak v oběhu, zvýší tepovou frekvenci, pokud tělesná teplota poklesne, dojde naopak ke stažení cév, zvýší se tlak a srdce zvolní. Teplo je pak “zakonzervováno” v jádru. Když je pes rozpálený z procházky nebo uřícený po výkonu je tělo v módu zbavování nadbytečného tepla, srdce jede na plné obrátky, cévy jsou roztažené. Pokud ho necháte skočit do chladné řeky nebo celé tělo rychle osprchujete či polijete ledovou vodou, dojde k prudkému poklesu teploty na povrchu těla, cévy se stáhnout, krev se v cévách sráží, zvýší se krevní tlak a velmi snadno může dojít ke kolapsu a smrti.
Ohroženi jsou zejména starší psi, štěňata, psi s nemocním srdcem a plícemi, obézní psi, psi s krátkým „placatým čumákem“ a velká, svalnatá plemena (bull, RTW, molos..), ale nebezpečí z rychlého ochlazení celého těla hrozí všem psům. Veterináři ročně řeší mnoho případů, kdy už psovi není ani přes poskytnutou pomoc možné zachránit život. I při zahájení léčby v této fázi jsou už stěny cév poškozeny, takže dochází skrze stěny cév ke krvácení např. do trávicího traktu, do podkoží i do vnitřních orgánů a k selhání především ledvin v důsledku špatného prokrvení a jater v důsledku narušeného metabolismu.
K ochlazování musí docházet pozvolna. Nejdřív studenou až vlažnou (ne hodně studenou či ledovou!) vodou ovlažit tlapky, až se dostanete na oblast hrudníku, břicha a třísel. Případně můžete trochu namočit hlavu. Oblast velkých svalových skupin hrudních a pánevních končetin, stejně jako záda by měla zůstat suchá. Prudší ochlazení svalů po zátěži vede k zhoršenému prokrvení.
2. CIRKULACE VZDUCHU POMŮŽE NĚKDY VÍC NEŽ POBYT V CHLADNÉM PROSTŘEDÍ
Proudění vzduchu ovlivňuje termoregulaci, pokud vzduch stojí, k přehřívání dochází rychleji, je tedy dobré zajistit proudění vzduchu (větrák, otevřená okna), aby se vzduch hýbal, ale zároveň aby nefoukalo (např. z větráku) přímo na psa, mohl by snadno nastydnout.
Ideální pro ochlazení psa je zajistit proudění vzduchu, které snáz umožní odpařování vody z kožichu.
3. DBEJTE NA PŘÍSUN DOSTATKU ČERSTVÉ VODY
4. U PLEMEN, KTERÉ MAJÍ SRST S PODSADOU, DBEJTE NA VYČASÁVÁNÍ
Srst působí u psa jako izolace. Pokud má pes zanedbanou, nevyčesávanou srst s podsadou, nefunguje správně volné proudění vzduchu, který odvádí teplo z povrchu těla pryč a psovi hrozí přehřátí. Dbejte na to, aby srst psa byla nebyla zplstnatělá a byla pořádně vyčesaná.
5. VENČENÍ NECHTE NA RÁNO NEBO POZDĚJI VEČER
Pokud je to možné, vyhněte se venčení psa v době největšího horka a nechte procházku na ráno či později večer, kdy jsou teploty nižší. Pokud není jiného zbytí a musíte venčit ve velkém horku, volte krátké procházky, po nichž pak dejte psa na stinné a vzdušné místo a zajistěte přísun vody. Případně můžete správným způsobem ochladit (mokrým ručníkem otírat tlapky a třísla, případně lehce i hlavu).
